Kamila znám z letních Sportkempů, a přestože je nenápadný, člověk ho nepřehlédne! Pokaždé stojí na stupních vítězů alespoň jednoho z turnajů, které se na Sportkempu konají. Jeho hlavní parketou je ping-pong a roundnet (spikeball), ale odnesl si medaile i z beach volejbalu a aktuálně hraje ligu v Praze v badmintonu. Když není na kurtu, sedí za klavírem a nebo u deskových her. Ale pojďme se podívat, co nám o sobě prozradil Kamil v našem rozhovoru...
Představ se nám prosím - kdo je Kamil Bandžak?
Kamil Bandžak je životním optimistou, pocházejícím z Prahy, kterého baví poznávat nové věci, a to jak v oblasti vzdělávání, kultury, cestování, jazyků, tak i sportu. V rámci VAŠÍ LIGY bych to vystihl sloganem, který mám na svém profilu:
„Fandím všem pohodovým sportovcům se smyslem pro fair play!“
Ve VAŠÍ LIZE jsem vyzkoušel více sportů, jako je například badminton, plážový volejbal, běh, Spikeball, tak i ping-pong, kterému jsem se v rámci ligy věnoval nejdéle. Pokud mi to čas dovolí, rád si občas zahraji i netradiční sporty jako je discgolf, ringo, Spikeball (Roundnet), kanjam či ultimate frisbee.
S ping-pongem jsem začínal jako malý klouček v suterénu našeho domu, kde mi dal základy taťka, za což mu touto cestou ještě jednou děkuji ;) Už na prvním stupni základní školy jsem hrál za TJ Slovan Bohnice pod vedením Bohumila Vožického. Momentálně hraji za TTC Praha pod vedením Miloslava Fučka. Pod vedením Petra Kauckého a dalších jsem se připravil a získal trenérskou licenci, ale o tom až potom.
Co děláš kromě účasti v lize? (práce, koníčky, rodina...?)
Až s odstupem času si uvědomuji, jaké jsem měl obrovské štěstí. Rodiče nás už od mala vedli k různorodé činnosti, chodili jsme na Základní uměleckou školu na Praze 8 v Taussigově ulici, já chodil na kreslení, do literárně - dramatického kroužku, hrál jsem na flétnu a později na klavír, od první třídy jsem se učil jazyky – francouzsky a anglicky, později, na gymnáziu rusky a při vysoké škole základy španělštiny a čínštiny. Hodně jsme cestovali a sportovali. Dělal jsem lehkou atletiku, judo, stolní tenis, floorball, fotbal a bruslení. Měli jsme spoustu aktivit a z venku se nám vůbec ani nechtělo domů. Takové dětství bych přál všem dětem. Později jsem byl na různých studijních pobytech v zahraničí, zejména ve Francii, kde mám mnoho přátel.
Vzpomeneš si ještě, jak jsi se o VAŠÍ LIZE dozvěděl? Jak se to stalo, že jsi začal hrát?
Nejsem si teď úplně jistý, protože už uplynulo mnoho času, ale myslím si, že to byl letáček. V té době bylo celkem dost různých nabídek. Začal jsem tedy pátrat na internetu, zjišťovat více informací, o co se jedná.
Dodnes velice rád sportuji, mám rád kolem sebe pohodové lidi. Pochopil jsem také, že ani věk není ve sportu překážkou a v ping-pongu to platí obzvlášť. VAŠE LIGA nabízí mnoho různorodých sportů, včetně domluvení si individuálních zápasů, statistiky hráčů, či pořádání turnajů, Sportkempu či lyžáku a mnoho jiného. Nemálo důležitým je i cenově dostupné startovné, včetně možné slevy na vybraných sportovištích.
Primárně to tedy byla chuť si zahrát, zasportovat si a najít nové sportovní nadšence. Výborná je i flexibilita nastavení v rámci domlouvání zápasů a skvělá je i komunikace s organizátory. Takže jsem to vyzkoušel a rozhodně toho nelituji. ;)
Máš nějaký pikantní, nezapomenutelný nebo neobvyklý zážitek z ligových zápasů, který ti nějak utkvěl?
Těch zážitků bylo za tu dobu opravdu mnoho. Na dlouho mi utkvěl náš „souboj“ s Lenkou Kovalskou. Zápasy jsme měli dlouho vyrovnané - 4 : 3, 3 : 4 …Vybavuji si, když jsem na Hamru v Záběhlicích těsně prohrával v koncovkách a než jsem se rozkoukal byl stav 3:0 pro Lenku. Říkal jsem si, že budu muset něco změnit a nakonec se mi povedlo zápas otočit na 4:3 v můj prospěch. Utrousil jsem, že jsem nechtěl kazit naši statistiku…
(Pak jsem v rámci zachování mého zdraví raději nic už nedodával. Podotýkám, že to Lenka brala nakonec sportovně.)
Co se nestalo, na stejném místě, ale v jiné době jsem měl zápas s Jardou Pukem. Vedl jsem 3:0 a myslím, že jsem měl dokonce matchball, ale nakonec se vše obrátilo a Jarda vyhrál 4:3. Pochopitelně mě to mrzelo, ale bral jsem to sportovně. A o tom ten sport přeci je ;)
Povedlo se mi i menší faux pas na turnaji. Upřímně jsem se zeptal Lukáše Fedačka o jaké umístění teď vlastně hrajeme? A a on mi odpověděl: ,,Ty v..e - hrajeme finále!“
Neuvěřitelný zážitek mám z turnaje, kdy jsem hrál s pánem, kterému v té době už bylo přes 70 let. V průběhu zápasu se mě zeptal, zda mi nebude vadit, když si vymění pálku. „Samozřejmě, že nebude“, odvětil jsem. Nato si vzal velkou sportovní kabelu, která byla plná pingpongových pálek, a dlouze tam začal hledat tu, se kterou bude dál hrát. A já tam stál, a nechápal…
Teď jsi ukončil 8. ročník pingpongové ligy. Co bude dál?
Když jsem byl s Ondrou Chládkem na oficiálním vyhlášení nejlepších hráčů VAŠÍ LIGY v tenisu jako ,,host“, tak jsem mu slíbil, že jednou tam budu taky, ale jako hráč. Stanovil jsem si cíl a šel jsem si za ním.
Podařilo se. V sezóně 2021 jsme získali první místo ve Spikeballu (Roundnetu) a nyní v sezóně 2022/2023 jsem získal 1. místo v mužské kategorii ping-pongu.
V poslední době jsem se začal více věnovat ping-pongu. Vedu děti a mládež, jsou skvělí. V počátcích u některých jedinců slovní zásoba připomínala spíše slovník zoologie, ale pár koleček a kliků navíc v rámci zlepšování kondice… a dnes fakticky zní jen spisovná čeština. Také slovo rozcvička bylo vnímáno jako sprosté slovo, ale když jsem jim vysvětlil podstatu a proč to děláme, tak mi někteří dokonce ukazují cviky, které by chtěli zapojit do rozcvičky. Těší mě, když u nich vidím pokrok a následný herní vývoj. Upřímně je to baví, motivuje a sami se chtějí zlepšovat, více si pak i věří.
V rámci ping-pongu hraji ještě PRST (Pražský Rekreační Stolní Tenis), ČAST (Česká Asociace Stolního Tenisu) aj. turnaje.
Vím, že máš čerstvě trenérskou licenci na trénování pingpongu. Přijímáš nové svěřence? Co jim můžeš nabídnout?
Ano, získal jsem trenérskou licenci, kterou si chci v nejbližší době ještě zvýšit. Dosáhl jsem toho, co jsem si přál a co mě opravdu baví. Je skvělé se na stolní tenis dívat i z té druhé strany. Mimo jiné to vede k zamyšlení se, jak zlepšovat techniku, výdrž a soustředění se, což je ve hře stolního tenisu zcela nezbytné.
V současné době přijímám nové svěřence. Dávám přednost skupinovým tréninkům. Takže kdokoliv z rekreačních hráčů v rámci ligy i mimo ni, kdo bude mít chuť, čas a náladu si zatrénovat, stačí mi dát vědět.
A co mohu nabídnout? Své zkušenosti nejenom z rekreační hry, ale i z turnajů, ligy a soutěží. Hráči si mohou vyzkoušet různé herní styly, včetně zápasů. Sám trénink přizpůsobuji hráčům, snažím se, aby si všichni něco nového odnesli (nemám teď zrovna na mysli zranění), odpočinuli si od běžných starostí. Musí je to bavit a motivovat, a to je i jeden z mých cílů, proč to vlastně dělám.
Co ty a Spikeball? Jak jsi dopadl v září a co to bylo za akci? Pochlub se :)
Vzhledem k tomu, že si aktivně snažím cvičit i skromnost, odpovím o chvíli později… :)
Začalo to na Sportkempu, když jsem viděl jakousi ,,trampolínku“ a na první pohled jsem si říkal, co na tom pinkání ti lidé vidí. Jelikož jsem chlapec zvídavý, tak jsem si to chtěl vyzkoušet.
Ze začátku vůbec trefit tu ,,trampolínku“ nebylo nic lehkého, jak se na první pohled mohlo zdát. Nevzdával jsem to a po několika pokusech už to bylo o něco lepší… a lepší... Zrovna jsme se bavili s Ondrou Chládkem. Šli jsme si zahrát a později, pod vedením Kuby a Gábiny Myšákových, jsme na Sportkempu začali hrát.
Potom se spikeball (Roundnet) dostal i do VAŠÍ LIGY, tak jsme si s Ondrou řekli, že do toho půjdeme. Byli jsme dobře sehraní jako tým a celkem se začalo dařit. Dokonce jsme si nechali udělat oranžová trika s názvem týmu: Spájkaři. Pamatuji si to jako dnes, jak jsme jeli tramvají z Bráníku a říkali si, to průběžné 5. místo není zas tak špatné, ale ta bedna… Tak jsme zabojovali a nakonec to ve spikeballu byla bedna! Získali jsme 1. místo.
Sezónu jsme symbolicky završili naším vůbec prvním Mistrovstvím České republiky ve spikeballu v Říčanech u Prahy, které se shodou okolností konalo na mé narozeniny.
Říkám Ondrovi: ,,Neměli bychom si před Mistrovstvím ještě pinknout?“
Ondra: „V klidu, v sobotu (na Mistrovství) bude 30 minut na rozehru…“
Já: ,,Četl jsi ty propozice, co posílali?“
Ondra: ,,Klídek, v autobuse bude času dost.“
…Ondra je flegmatik, a dokonce ještě větší než já a to už je co říct!
Nakonec se nám podařilo 1. místo v základní skupině. Následná jedna prohra těsně před semifinálem nás neodradila. Zabojovali jsme a dosáhli skvělé výsledné 5. místo. Připomnělo mi to tu konverzaci v tramvaji, když jsme jeli z Braníka, o tom 5. místě… Bednu si jako motivaci necháváme na příští Mistrovství České republiky.
Nemůžu se tě nezpatat na Sportkempy! Byl jsi s námi už 7x. Pojedeš i příští rok? Proč ano/ne?
Pakliže budu mít čas a nebudu zraněný, tak určitě rád na Sportkemp pojedu znovu. Jsou tam skvělí organizátoři a bezva parta lidí. Je to opravdu takový sportovní tábor pro dospělé. Je to tam skvělé. Dopoledne si pod vedením trenéra zasportujete, odpoledne si vyberete sport, který vás baví, seznámíte se s novými sporty či dalšími aktivitami. Večer sport, relax, táborák, či párty.
Pamatuji si, jak jsme jeli tak do tří do rána a vstávali jsme na sedmou ráno, do teď nechápu, jak jsme fungovali…
Měl jsem velkou radost, když jsem na posledním Sportkempu dovršil zlatý hattrick ve spikeballu (3 Sportkempy za sebou) a zlatý hattrick v rámci jednoho Sportkempu (ping-pong, spikeball, nohejbal).
Mám z toho pochopitelně radost, ale sport není jen o vítězstvích, ale především z radosti ze hry, fair play a poznávání nových fajn lidí. Nerad bych ještě zapomněl na Martina Vlka, který mi na Sportkempu řekl, že se pořádá Mistrovství České republiky v Hospodském kvízu. Byl to pro mne obrovský zážitek, za který děkuji.
Cokoliv dalšího, co bys rád řekl "do éteru"?
V životě jsem měl velké štěstí se osobně setkat se zajímavými lidmi, z různých oblastí života, včetně sportu, jako jsou Petr Koukal (badminton), Ondřej Perušič a David Schweiner (plážový volejbal) či Timo Boll (stolní tenis).
S Petrem Koukalem jsem měl díky VAŠÍ LIZE možnost si spolu s dalšími zatrénovat, Ondru a Davida jsem měl tu čest potkat poprvé na Beach Prague Openu na Ládví a co se týče Tima, měl jsem možnost se podívat i na jeho trénink, když hrál v Olomouci, dokonce mi na památku podepsal pálku, se kterou jsem jako malý začínal.
Velmi si na nich cením skutečnosti, že vzhledem k tomu, čeho dosáhli ve své kariéře, jsou stále nohami na zemi a nemají hvězdné manýry, čehož si osobně velmi vážím. Jsou opravdovým příkladem pro všechny.
Dále je pro mě největší radostí zpětná vazba, kdy se děti, dorost i dospělí na trénink těší, baví je to a zároveň se herně posouvají a více si věří.
V neposlední řadě bych moc chtěl poděkovat všem, kteří mi drželi palce, fandí mi a podporují mne v tom, co dělám. Dále bych rád pozdravil tým beach pro pohodové nadšence a týmy v hospodském kvízu Dalmi a Dopijeme a půjdeme.
Z kapacitních důvodů jsem v článku nemohl zmínit všechna jména, kterým bych chtěl touto cestou poděkovat. Ti, kteří by se v článku náhodou nenašli, nemusí brečet do polštáře, neznamená to, že jsem na ně zapomněl. :)
Závěrem bych chtěl poděkovat všem organizátorům a hráčům VAŠÍ LIGY. Těším se na další zápasy a turnaje v rámci VAŠÍ LIGY i mimo ní.
Děkujeme Kamilovi za rozhovor a za to, že ztělesňuje naší představu o hráči VAŠÍ LIGY - sportuje pravidelně, vzorně si domlouvá zápasy, hraje na plno, ale vždy fair play a v dobrém naladění a neváhá vyzkoušet i nové sporty. Díky Kamile!
The nearest similar event
Discuss the article
created by