Rosťa Matrka: 239 zápasů v lize bez jediné skreče!

18. Září 2023

Je tu další rozhovor ze série článků o našich výjimečných hráčích. Tentokrát ti představíme squashistu Rosťu Matrku, který s námi hraje ligu nebo turnaje už od roku 2010. Co se za tu dobu v lize změnilo? Jaký má recept na domluvu zápasů a 0 skrečí?

Představ se nám prosím - kdo je Rosťa Matrka?

Rosťa je velký sportovní nadšenec, který se snaží být vždy optimistický, veselý a rozdávat radost. Rád je mezi podobně naladěnými lidmi, miluje dobré jídlo, hudbu, ale třeba i řešení problémů a dosahování výzev. Na druhou stranu je občas trochu líný a netrpělivý.

Co děláš kromě účasti ve squashové lize v Praze?

Profesně se už od střední školy věnuju stavařině, ať už to byla projekce bytových domů, klientské změny u developerských projektů nebo aktuálně technická řešení komínů. Do budoucna chci řešit development, rozvíjet a stavět celé čtvrti a města. Rodinu zatím ještě nemám, takže o to víc času mohu věnovat i dalším věcem, což je ze zájmů hlavně sport. Aktivně hraju squash, futsal, běhám, jezdím na kole, k tomu se chci naučit hrát golf a plachtit. Z dalších věcí pak s kamarády rozvíjíme projekt Cashflow klubů, kdy skrz deskovou hru od Roberta Kiyosakiho vzděláváme lidi o podnikání, investování a snažíme se je inspirovat k dosahování jejich snů.

Pamatuješ si, jak jsi s ligou začínal, jak jsi se o ní dozvěděl?

To bylo ještě na vysoké škole, kdy jsem s kamarády a se spolužáky plácal squash v rámci těláku. A někdo z nich mi řekl, že se mám přihlásit do ligy, že tam jsou dobří soupeři a hezké holky 😊

Ráda bych vyzdvihla, že máš za sebou 239 zápasů v lize a vůbec žádný skreč! To je úctyhodné a hráči jako ty nám dělají velkou radost! Měl bys nějaký tip pro ostatní hráče, jak dosáhnout toho, že odehrají maximum zápasů bez skrečů? Jak to děláš?

Díky moc, takové pochvaly si velice vážím. Samotného by mě zajímalo, jestli je takových hráčů víc - já doufám, že jo. Za těch 200+ zápasů bez skreče jsem hodně vděčný svému zdraví, že se mi nestal vážnější úraz ať už při zápase nebo během měsíce, ani že by mě nějaká nemoc skolila na delší dobu. Na druhou stranu docela bojuju se svým diářem, kdy se mi dny a týdny různě zaplňují a mění, takže najít něco pravidelného je docela oříšek.

První můj fígl je, že se hned na začátku měsíce kouknu na web, kdo jak má čas a z nabídnutých termínů se snažím první zápasy domluvit co nejdřív. Pak se mi ty zbývající zápasy lépe doplňují do diáře. Druhý takový tip je, že když vidím někoho s minimem vypsaných nebo pro mě nevhodných termínů, tak rovnou beru telefon a volám. Sice se nemusíme hned domluvit, ale minimálně o sobě víme a máme představu, kdy zápas zvládneme odehrát.

Nicméně za tu nejdůležitější věc považuju přístup k zápasům, které chci vždy raději odehrát, a třeba i prohrát, než abych vypisoval skreč. A to se kolikrát neobejde bez kompromisu v místě, čase nebo přeskládání diáře. Jako třeba poslední prosinec, kdy jsme všichni byli rozlítaní v práci, na Vánoce u rodin a na Silvestra s přáteli. Takže jsme s Adamem Holým a Danem Javorským si nakonec domluvili trojzápas 27. 12. v podvečer a šli vypotit cukroví. Jsem jim obrovsky vděčný, že do takové blázniviny šli, protože nevím jak oni, ale já byl z toho hotový ještě dva dny.

Hrál jsi uz v roce 2010, pak pauza a od 2018 hraješ nepřetržitě. Co jsi dělal těch 8 let, kdy jsi nehrál ligu? Proč jsi se pak zase do ligy vrátil?

Víš, že už ani nevím, proč jsem přestal hrát ligu? Nejspíš mi do toho vlezla diplomka, pak práce a já tenkrát víc hrával velký fotbal a futsal než squash, kterému jsem nedal prioritu. Během mé ligové přestávky jsem chodil na ligové turnaje, které organizoval Kuba Hojer a občas si šel pinknout s pár kamarády. Po pár letech a po konci s velkým fotbalem mi začalo pravidelné soutěžení chybět. Návrat do ligy tak byla jasná volba - začnu znovu pořádně hrát, shodím pár kilo a poznám nové soupeře a kamarády. A až na ty kila, mi to celkem vychází.

Vnímáš za ty roky, co hraješ ligu, nějaké změny? Je nějaká konkrétní věc, kterou jsme v lize za ty roky zavedli (změnili), která tě vyloženě potěšila nebo naopak naštvala?

V tomhle jsem už celkem dinosaurus, protože těch změn už jsem zažil docela dost. Ať už úpravy rozřazení skupin, bodování, postupů, komunikace mezi soupeři, malé skreče, organizátorů turnajů nebo názvu ligy. Dokonce si pamatuju i dobu, kdy lidé měli v živé paměti VŠE ligu. Za nejlepší změny považuju všechny, které zlepšují domluvu mezi hráči, ať už možnost vypisovat termíny dopředu, napsat omluvu, reagovat na termíny soupeřů, když se někdo na poslední chvíli odhlásí, nebo třeba právě malé skreče za nekomunikaci. To vše nahrává tomu, aby se zápasy domlouvaly už od začátku měsíce a člověk je nemusel honit poslední tři dny. Vím, že máte cíl 90 % odehraných zápasů a fandím Vám, abyste ho s naší pomocí dosáhli.

No a co se týče mého posunu ve squashi, tak dřív jsem hrával strašně splašeně, běhal jsem po kurtu sem tam a míčky vyhrával spíš zaujetím, než uměním a technikou. To se snažím měnit a poslední rok chodím trénovat s Terkou Cibulkovou, díky níž cítím posun v technice i v pohybu po kurtu. Jen doufám, že by to mohla potvrdit a že si to jenom nenalhávám. A protože mám rád výzvy, tak jsem si dal cíl dostat se do 5. ligy a pak postupně do TOP 10.

Když liga začínala, hrávali jsem docela často i proti sobě. Jak se ti obecně hraje proti holkám?

To je pravda, dřív ligu hrála spousta holek - v poslední době už jich tolik nepotkávám. Když jsi hrála ty, Míša Vrbová, Šárka Petraturová nebo Markéta Santariusová, tak jste oproti klukům měly o dost lepší techniku a pohyb po kurtu. Osobně mi hrát proti holkám vyloženě nevadí, akorát když cítím, že jsem silnější, tak jí nechci úplně umlátit a trochu zvolním. A už párkrát stalo, že jsem zvolnil až tolik, že pak ona bez milosti vyklepla mě.

Chodíš i na turnaje, máš jich s námi za sebou 35! Jaký byl tvůj nejlepší výsledek?

Tolik jsem ani nečekal, přeci jen poslední dobou už nechodím na každý - záleží jak mi to diář dovolí. Zatím nejlepší výsledek jsem uhrál pár let zpátky, kdy jsem vyrazil do Plzně, kde sice byla menší účast, ale už postup ze základní skupiny jsem urval o jeden nebo dva míčky. V semifinále mi pak praskl rám rakety a já to nejdřív chtěl dohrát s rozbitou raketou, ale nakonec jsem si musel půjčit jinou. V zápase o bronz mě čekala odveta s Martinem Pitoňákem, kterého jsem předtím ve skupině 2:1 porazil, ale tentokrát si na mně smlsnul. Už se těším, až Petr vypíše další turnaj, který mi zapadne do diáře.

Máš nějaké oblíbené hráče v lize, se kterými se rád potkáš při zápasové odvetě? Co třeba můj taťka? :)

S tvým taťkou jsme se potkávali opravdu často. Dokonce jsem s ním hrál už můj druhý měsíc v lize (květen 2010), kdy na kurt přišel lehce prošedivělý chlapík, který tam neskutečně lítal a k tomu mě stíhal povzbuzovat a chválit. To jsem opravdu koukal a za to jeho nadšení a přátelský přístup jsem si ho vždycky vážil a obdivoval ho za jeho vitalitu. Celkem dost zápasů na turnajích i v lize jsem odehrál i s Tomášem Kunešem, který je extrémně bojovný a navíc levák, takže to bývá velká přetahovaná o forehand a kolikrát jsme končili pátý set dvě minuty před zhasnutím světel. V poslední době se pokaždé těším, až mi vyjde skupina nebo turnaj s Martinem Zapletalem či Pavlem Hereinem, s kterými se při zápasech hecujeme a pro mě to je hlavně o tom, abych se zklidnil a hrál svojí hru, protože jinak to jasně projedu.

Máš nějaký pikantní, nezapomenutelný nebo neobvyklý zážitek z ligových zápasů, který ti nějak utkvěl?

Těch by bylo asi víc, jen nevím, jestli si na všechny vzpomenu. Třeba jeden zápas s Jardou Makovičkou, kdy jsem měl čerstvě udělané sportovní dioptrické brýle, akorát jsem si je nechal doma. Tak jsem to nejdřív zkusil v mých běžných, ale ty mi tak klouzaly, že jsem musel hrát bez nich. Nevím, jestli to Jardu natolik rozhodilo, že jsem nakonec celkem jasně vyhrál 3:1. Po zápase jsme oba jen nechápavě kroutili hlavou, jak se to mohlo stát.

Musím na tebe také prozradit, že naplňuješ podstatu toho, proč se jmenujeme VAŠE LIGA. Čas od času od tebe dostáváme nápady na vylepšení ligy a jsme za to moc rádi! Takže ti tímto veřejně děkuji! Převedli jsme některý z tvých nápadů nebo zlepšováků do praxe, nebo jsi nás k nějakému vylepšení inspiroval? Doufám, že teď nenapíšeš, že jsme tě se vším poslali do háje:)

Mě osobně baví grafy, tabulky a statistiky, takže občas napíšu Petrovi Lundákovi, že jsem si chtěl něco zjistit a jestli by to šlo nějak vytáhnout. Myslím, že poslední update s mým podpisem byl, že se do vývoje žebříčku jednotlivého hráče přidalo i procentuální pořadí. Přeci jen je trochu jiné být 50. z 50 hráčů, nebo 50. z 250 hráčů. Ale nechci si za to brát všechen kredit, protože je možné, že o tom přemýšleli už lidé přede mnou a já se jenom přidal.

A na závěř bleskovka - jakou hraješ raketou? Obuv? Oblíbené sportcentrum?

Aktuálně hraju s raketou Oliver ORC-A 6 CL a boty Salming S2. Nejoblíbenější sportcentrum je Haštal, kam chodím hrát i trénovat a pokaždé se tam těším na lov karamelek.

Je něco, co bys rád řekl "do éteru"?

Všem přeju, aby Vám drželo zdraví a mohli jste si tak sport a celý život ještě hodně dlouho a naplno užívat. Hráčům v lize přeju, aby vždy hráli vyrovnané zápasy se soupeři, kteří je motivují k co nejlepším výkonům. A lize přeju stále víc a víc nových hráčů, hlavně mezi mladými lidmi z vysokých škol, kteří mezi nás přinesou novou energii, nadšení a zápal. Těším se, až se potkáme na kurtu 😊